Ve věku nedožitých 77 let zemřel Jiří Blažek, emeritní děkan Právnické fakulty Univerzity Palackého. Olomouckou fakultu vedl v letech 1998-2001, jako v pořadí druhý děkan obnovené fakulty, a významně se tak zasloužil o její rozvoj. Dodnes mu fakulta vděčí za mnohé.
Posledním pracovištěm Jiřího Blažka byla Právnická fakulta Masarykovy univerzity, kde působil na katedře finančního práva a národního hospodářství. „Vyjadřuji upřímnou soustrast rodině a akademikům brněnské fakulty ke ztrátě uznávaného odborníka a vzácného člověka docenta Jiřího Blažka. Osobně mám zesnulého kolegu spojeného nejen s respektovanou erudicí, ale i s úsměvem a pozitivní energií. Taková zůstane i má vzpomínka,“ vzkázal do Brna Václav Stehlík, děkan PF UP.
Jiří Blažek v roce 2016, u příležitosti 25. výročí obnovení PF UP, zavzpomínal na dobu, kdy stál v čele fakulty.
Při této příležitosti musím vzpomenout, jak jsem se vůbec seznámil s právnickou fakultou v Olomouci. Prostřednictvím prvního děkana docenta Miroslava Liberdy, vedle kterého jsem seděl na vědecké radě Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Pan děkan byl noblesní člověk a krásnou, trochu archaickou spisovnou češtinou mě požádal, zda bych pomohl při organizaci a zároveň se ujal výuky ekonomických předmětů v Olomouci. To bylo mé první podrobnější setkání nejen s právnickou fakultou, ale s Olomoucí vůbec.
Děkanem právnické fakulty jsem se stal tak trochu proti své vůli. Po náhlém odchodu pana děkana Liberdy jsem o případné kandidatuře ani neuvažoval. Oslovilo mě však pár kolegů z fakulty a následně si vyžádal schůzku i tehdejší pan rektor profesor Lubomír Dvořák. Na moji námitku, že jsem ekonom a tudíž případnou volbu nepovažuji za šťastnou, mě profesor Dvořák ubezpečil, že se jedná jen o pár měsíců. Jde v podstatě o přechodnou záležitost, abych pouze „manažersky“ pomohl fakultě zvládnout právě probíhající akreditaci fakulty. Teprve po mé schůzce s tehdejším předsedou akreditační komise profesorem Pavlem. Holländerem jsem souhlasil. Že se z těch „pár měsíců“ stalo téměř 40, je již jiný příběh.
Na dobu svého působení v Olomouci, ať už jako děkana či řadového pedagoga, vzpomínám velmi rád. Poznal jsem zde celou řadu vzácných a příjemných lidí, a nebyli to vždy jen kolegové z fakulty, kteří mi byli oporou ve funkci děkana, skvělými kolegy a přáteli. S řadou z nich se přátelsky stýkám dodnes.